Ing. Dominika Potměšilová, předsedkyně a zakladatelka Musher klubu Tlapky v tahu.
- PSÍ PARŤÁCI -
1. Jaké máš pejsky a jak se jmenují?
Aktuálně mám dvě feny plemene border kolie, Nessie (letos 6 let) a Chilli (letos 1 rok).
2. Jak jsi se k práci se psy dostala?
No, původně jsem byla spíše koňák (a stále trošku jsem), nicméně osud tomu tak chtěl a přihrál mi do cesty mého prvního pejska, kterým byla kříženka jezevčíka Betynka, ta mi otevřela bránu do života se psem. Největší zlom pak přišel, když se k nám v roce 2014 přidala vytoužená borderka – Nessie, díky které to všechno začalo. Právě Nessie je ta, která obrátila nejen můj dosavadní život úplně naruby. Ona je osobnost, je to neuvěřitelně nadaná a všestranná fena svolná snad úplně ke všemu, a tak není divu, že za to, kde nyní jsem, vděčím právě jí.
3. Čím krmíš? Používáš nějaké speciální doplňky stravy?
Obě fenky jsou na barfu (syrová strava). Maso a kosti doplňuji zeleninou, ovocem, vajíčky, někdy jogurtem a medem, z doplňků střídám kolagen, kelpu a občas přidám pivovarské kvasnice, ostropestřec, konopné semínko či jinou super vychytávku :D.
4. Jaké všechny aktivity se psy děláš?
Hmmm… To se tak různě mění a střídá. Nejvěrnější jsme samozřejmě mushingu, který dále doplňuje canisterapie, pasení oveček, dogdancing, dogfitness, zkusili jsme si i dogfrisbee a agility, a to celé prolínáme společnou turistikou ideálně po horách.
5. Věnuješ svým psům nějakou speciální péči?
Nevím, jestli to v dnešní době považovat za speciální péči, protože myslím, že je to pro psí sportovce samozřejmost – docházíme na psí fyzioterapii, plus se snažíme o nějaká posilovací i protahovací cvičení sami.
- MUSHING -
1. Kdy jsi začala s mushingem a proč? Co tě motivovalo pokračovat?
Mě strašně mrzí, že si ten první okamžik, kdy jsem se pro tento sport nadchla, nepamatuji a nevím už ani, proč jsem začala... zřejmě jsem to zkrátka chtěla zkusit, protože s Ness rády zkoušíme všechno. Každopádně začaly jsme canicrossem a to někdy na přelomu let 2016-2017 (pokud nepočítám to, jak jsme si jako malé děti u babičky zapřahaly k sáňkám trojici pejsků :D) a už zkrátka nešlo přestat.
2. Kterým musherským disciplínám se věnuješ a kterým by ses věnovat chtěla a proč?
Věnujeme se individuálním musherským disciplínám a to především canicrossu, scooterjöringu a bikejöringu. Všechny nás děsně baví a všechny mají něco do sebe. V zimě rády zkoušíme i skijöring, který je naprosto úžasný, ale já jsem v tom běžkování zatím celkem marná.
Moc ráda bych si někdy vyzkoušela i klasické psí spřežení, ať už na sněhu nebo na suchu, což vzhledem k počtu mých pejsků není zatím úplně možné. No a takovým snem je mít jednou spřežení border kolií :).
3. Máš raději sportovní výkony s jedním či více psy a proč?
Mám ráda obojí. Každé má něco do sebe. Co se ale týče koukatelnosti, tam asi vedou velká spřežení se sáněmi – prostě ta klasika.
4. Kam chodíš trénovat a jak často? Raději sólo, nebo ve skupině?
Do lesa, na louku, na pole, ale nejraději do lesa :). No, a protože vedu klubové tréninky, mám možnost pravidelně trénovat ve skupině. Často si ale vyrazíme i sólo. Nemáme v tom úplný řád, pokaždé je to trochu jinak, podle nálady, času, sil, plánů atd.
5. Jak pečuješ o sebe v rámci sportovních výkonů – speciální strava, doplňky, fyzioterapie, speciální cvičební plán apod.?
Haha :D. Není to úplně příkladné, ale přestože psům se snažím dopřávat to nejvíc nejlepší, sama sebe dost zanedbávám a jsem ráda, když se nezapomenu po běhání protáhnout (asi všichni známe). Sem tam mě osvítí a najedu na nějakou super stravu, cvičební či běžecký plán atd., ale tak rychle jako se pro to nadchnu, tak rychle od toho zase upustím :D. Tak třeba jednou...
6. Jaké vybavení na mushing používáš?
Vybavení používám především takové, které mně i mým psům správně sedí, je nám pohodlné a nijak nás neomezuje. Nicméně kdo mě zná, ten ví, že si ráda potrpím i na to, aby to všechno dobře vypadalo, a že o své vybavení až přehnaně pečuji :D. Tažné postroje střídáme Non-stop freemotion, ManMat light weight, Musher inuit, Non-stop nansen a Eurohusky slide. Sedák mám od Non-stop, vodítka střídáme Non-stop a MushGo a naši „stáj“ zdobí koloběžka Kickbike CrossFix a kolo Superior XC, obojí upravené na míru a samozřejmě v tyrkysové barvě :D.
7. Co ti mushing přináší? Jaké v něm máš cíle?
Radost, motivaci, čas strávený s mými psy a lidmi se stejným zájmem, souznění s mými psy, zkušenosti, lepší kondici… no je toho mnoho. Mým cílem je, aby mně i mým psům (nejen) tento psí sport vždy přinášel radost a dělali jsme ho rádi.
- KLUB -
1. Proč vznikl MK Tlapky v tahu? Jsi spokojená s jeho vývojem?
Řekla bych, že za to může má organizační a věčně nespokojená povaha, která si nedá chvíli pokoj :). Samozřejmě nebýt Nessinky, tak žádné Tlapky v tahu dnes neexistují, to díky ní se ve mně takové nápady probudily.
Nejprve existoval pouze web a facebooková stránka, kam jsem zapisovala naše cestovní zážitky a tipy na výlety se psem, později jsme se s pár známými začali scházet na tréninky canicrossu, na které se právě skrz web a facebook přidávalo více a více lidí. Z tréninkové skupiny se stal projekt, a když ani to nestačilo a chtěla jsem to celé posunout ještě dál, stal se z projektu musherský klub, který se díky svým lidem vypracoval až do dnešní podoby. Myslím, že teď už bych mohla být spokojená, ale víte jak, já jsem prostě věčně nespokojená a tak se to celé zřejmě bude dál a dál rozvíjet a měnit a posouvat a… kdo ví :).
2. Proč se mají sportovci stávat členy MK Tlapky v tahu?
Našimi členy se mají stávat sportovci, kteří chtějí být součástí tohoto klubu, kterým se líbí, jak funguje a kteří sdílí stejnou filozofii. Máme štěstí, protože právě takové členy v klubu máme, jsou to parťáci, kamarádi, drží při sobě, podporují se, pomáhají si a motivují se navzájem. Naše členská základna je něco, s čím jsem i přes svou povahu velice spokojená.
3. Jaká je tvá vize ohledně MK Tlapky v tahu do budoucna?
Klub s kvalitním zázemím a přátelskou až rodinnou atmosférou.
4. Je práce předsedkyně klubu náročná? Kolik zabere času? Stojí to za to?
Jak kdy… Jsou období, kdy bych klubu mohla věnovat celou svou pracovní dobu každý den a stejně by to bylo málo, ale stejně tak existují i volnější období, která většinou využívám k vymýšlení toho, čím bych to volné období zase zaplnila. Naštěstí na to všechno nejsem sama a se spoustou věcí mi značně pomáhají nejen holky z vedení klubu, ale také aktivní členové, rodina nebo dokonce lidi „z venku“. Je však pravdou, že zde platí pravidlo (a teď si dovolím citovat Kamilu Šrolerovou, předsedkyni oddílu psích spřežení T.J. Sokol Maxičky): „Buď se sportuje, nebo se pro ten sport pracuje.“ Často mě role předsedy opravdu vzdaluje od mých psů, rodiny, přátel a známých, nicméně snažím se svůj čas uspořádat tak, aby to vše fungovalo v jakési vzájemné harmonii, a když se tak povede a všichni jsou spokojení, tak si řeknu: „Ano! Stojí to za to!“.
- ZÁVODY -
1. Kdy a který byl tvůj první závod? Jak jsi se po něm cítila?
První závod si pamatuji naprosto přesně! Byl to Hon na Václava pořádaný Nučickou smečkou 30.9.2017 v Klánovicích, tedy touto dobou jsou to už 3 roky. Výbornou historkou z natáčení je to, že asi 100 metrů po odstartování mi spadl sedák :D. Po doběhu jsem byla spokojená, že jsme svůj první závod s Ness úspěšně zvládly.
Za tu dobu se mnoho změnilo, ať už množství absolvovaných závodů, či preferované závody nebo třeba třídy ve kterých závodíme.
2. Jaké jsou tvé největší úspěchy v mushingu?
Čistě teoreticky bych asi měla za největší úspěch považovat naši jedinou dosavadní bednu a to rovnou první místo v rámci přátelské akce Kynologického klubu Drahelčice – běh O Drahelskou tlapku, kde se hodnotil nejen běžecký výkon se psem, ale také místopisné vědomosti. Přestože jsem na tento, ale i mnoho dalších úspěchů opravdu hrdá, za ten dosud úplně největší považuji něco zcela jiného. Vznik Musher klubu Tlapky v tahu. Ve srovnání se všemi závody i tréninky mě právě toto stálo a stále stojí nejvíce úsilí, a možná právě proto to považuji za svůj největší musherský úspěch.
3. Máš někoho za svůj sportovní vzor? Koho?
Mám mnoho oblíbených sportovců, jejichž výkony, práce se psy či životní styl se mi líbí nebo jim patří můj obdiv, ale svůj sportovní vzor jako takový nemám. Snažím se sportovat, pracovat, jednat a žít tak, jak chci a jak to považuji za správné. A když to zrovna někdy nejde, pak jsou mi motivací mé vlastní touhy a cíle.
4. Který/é závod/y patří mezi tvé nejoblíbenější a nenecháš si je nikdy utéct?
I toto je věc, která se v průběhu let značně změnila a myslím, že změnami stále procházet bude. Závody, které bych si jako účastník nerada nechala utéct, jsou Maxičkovský Saďák a Lesná. Mám tam ráda tu pohodovou a přátelskou atmosféru.
5. Je nějaký závod, který je tvým snem/cílem? Jaký a proč?
Mým aktuálním cílem je zúčastnit se nějakých zahraničních závodů a nasbírat zkušenosti i jinde než v tuzemsku. Nad konkrétním závodním snem jsem ale popravdě nikdy nepřemýšlela.
6. Máš nějaký talisman nebo děláš nějaký rituál pro štěstí v závodě?
Mým zatím jediným a nejlepším talismanem pro štěstí je Nessie, která mě každým závodem provází. Snad se k ní brzy přidá i Chillinka. Co se rituálů týče, nevím, zda jsou pro štěstí, ale tak říká se, že štěstí přeje připraveným, takže bych do toho zahrnula trénink, odpočinek, správné stravování, napájení a celková péče o tělo.
7. Co je nejlepší po dokončení závodu?
Pití, jídlo a ten pocit! :D
- ZE ŽIVOTA -
1. Jaké je tvé povolání současné a vysněné?
Teď dělám ve státní správě a svou vysněnou cestu stále hledám.
2. Jak vypadá tvůj běžný den?
Budík, ranní hygiena, krmení a venčení dravé zvěře, odchod do práce, práce, práce, práce, odchod z práce, domácí povinnosti, procházka, trénink či jiná volnočasová záležitost nebo odpočinek, večerní hygiena, spánek… a mezitím i nějaké to jídlo a pití :D.
3. Věnuješ se i jiným zálibám či koníčkům než mushingu? Jakým?
Popravdě, jakmile se stanete pracujícím člověkem, do toho jste předsedou klubu a máte XY dalších povinností, tak jste rádi, když vám zbyde vůbec nějaký volný čas. Ale snažím se! Strašně ráda bych se, kromě výše zmíněných psích aktivit, alespoň občas dostala k jízdě na koních, plavání či nějakému cvičení, a také mám moc ráda cestování po České republice.
4. Jaké máš oblíbené jídlo a pití?
To, které mi nachystá má drahá polovička :).
5. Co tě vždycky rozesměje nebo ti udělá největší radost?
Mně dělá hroznou radost, když má někdo jiný radost. Ale co, respektive kdo mi vždy zaručeně vykouzlí úsměv na tváři, jsou moje psí holčičky… a můj bratr :D.
6. Co vyloženě nesnášíš?
Když je někdo falešný nebo když někdo nemluví a nejedná konkrétně.
7. Jak nebo díky čemu si nejvíce odpočineš?
Když nic nemusím a nikdo po mně nic nechce a mohu si nerušeně užívat to, co zrovna chci.
8. Máš nějaké motto, které tě provází životem?
Nemám… V průběhu života se dostávám do tolika rozličných situací, že jedno motto by to zkrátka nepojmulo.
9. Co bys poradila případným zájemcům o mushing?
Zkuste to, chvíli setrvejte a uvidíte, že vás to totálně pohltí.
10. Pokud máš zájem sdělit něco navíc, sem s tím!
Posílám svůj obrovský DÍK všem, kterým patří.
